Dluhopisy představují pro Čechy stále oblíbenější formu investic. Lidé vnímají tyto obligace jako konzervativní a tím pádem bezpečné investice v době krize. Čím se řídit při nákupu dluhopisů a jak si zajistit jisté zhodnocení svých peněz?
1) Nevstupovat do neznámé řeky
Dluhopisy jsou cenné papíry, kterými si emitent půjčuje kapitál od investorů a zavazuje se půjčku splatit do určitého data spolu s pravidelnými úroky. Dnes může dluhopisy prodávat prakticky každá firma. Než se rozhodneme, komu své peníze půjčíme, měli bychom si proto prověřit jeho schopnost splácet. Zajímat by nás měl obchodní rejstřík i každoroční účetní uzávěrka firmy.
Pomůže nám také ratingové hodnocení, které vydávají specializované agentury. Ty zjišťují důvěryhodnost emitenta, jeho stabilitu a investiční stupeň dluhopisů. Nicméně ratingové hodnocení je velmi drahé a jen opravdu velká firma si ho může dovolit.
2) ČNB není zárukou
Někteří emitenti se rádi v honbě za větší důvěryhodností odkazují na to, že prošli prověřením České národní banky. Musíme si ale uvědomit, že ani souhlas centrální banky nezaručuje, že firma splatí řádně své závazky. ČNB zjišťuje pouze formální stránky pohledávky, tedy jestli vydání dluhopisy obsahuje vše, co má.
3) Investovat do toho, čemu rozumíme
Investovat bychom měli do oblasti, která nás zajímá a ve které se alespoň částečně orientujeme. Tím, že známe globální trh, pochopíme snáze i postavení firmy na trhu a její kredibilitu. Zajímat by nás mělo, jak může stabilitu dlužníka ovlivnit například ekonomická krize. Pokud si nejsme jistí, můžeme se obrátit na finančního poradce.
4) Jsou lepší státní nebo korporátní dluhopisy?
Dluhopisů může být víc druhů a každý se vyznačuje jinou měrou rizika. Obecně nejbezpečnější jsou státní dluhopisy, ačkoliv i tady existuje větší míra rizika u problémových a více zadlužených vlád. Nicméně bankrot státu je méně pravděpodobný než bankrot firmy. Na druhou stranu nižší jsou i výnosy. Za české státní dluhopisy dostane držitel zhruba půl procenta ročně.
Firemní dluhopisy lákají na vyšší zúročení. Zvyšuje se ale i možnost, že společnost nebude schopná půjčku splatit. Firmy, které se vyznačují vysokou stabilitou a důvěrou u investorů, nemají potřebu nabízet dluhopisy za vysoké úroky. Vysoké výnosy daleko nad aktuální průměrnou nabídkou by měly vysílat varovný signál. Takovýmto spekulativním obligacím se také říká prašivé dluhopisy.
5) Háček u podřízených dluhopisů
To, že podnik zbankrotuje, ještě neznamená, že automaticky přicházíme o peníze. Pokud byla firma solidní, přijde na řadu její majetek a další jištění, kterým budou dluhopisy odkupovány od věřitelů zpět. Vlastník dluhopisu má vždy přednost před akcionáři.
Tak snadné to ovšem není u podřízených dluhopisů. Na první pohled jsou nerozpoznatelné od klasických. Avšak ve chvíli, kdy jde emitent do likvidace či konkurzu, musí si majitel dluhopis počkat, až budou uspokojeny ostatní pohledávky.
6) Diverzifikace funguje jako pojištění investic
Mnoho poradců a expertů doporučuje vytvořit si různorodé portfolio a spektrum investic. Své úspory, které se rozhodneme zúročit, bychom měli investovat různými prostředky. Pokud sumu rozdělíme do několika menších dluhopisů, případný výpadek jednoho příjmu (například kvůli krachu společnosti) pokryjí ostatní investice. Kdo sleduje finanční trhy, může si kombinací cenných listin a jejich správným načasováním slušně vydělat.
7) Hlídejte si likviditu
Likvidita dluhopisu určuje, jak snadno prodáme listinu někomu jinému. Pokud je cenný papír likvidní, nebude problém se ho zbavit v případě, že budeme potřebovat své peníze zpět. Možnost předčasného odkoupení dluhopisu nám sice často slibuje i emitent, povinen k tomu ale ze zákona není. Jen v případě, že by neplnil své závazky.
Máte zkušenosti s nákupem dluhopisů. Jaká pravidla dodržujete?
